Čarodějnice v Banticích
Jeden sedlák v Branticích měl 2 koně. Staral se o ně dobře, a přece byli den ode dne slabší a hubenější. Jednou večer přijde do stáje zasypat jim obroku - a tam u žlabu místo svou koní stáli tři. Chvíli hleděl na cizího koně jak na zjevení, ale potom povídá:
"Nechám si tě - stejně ubírals mým koňům kolik měsíců krmení." Potom si všiml, že nemá podkovy, tak ho hned dal kováři okovat a kůň se vesele proháněl po dvoře.
Co se ale stalo! Ráno se šel hospodář podívat na nového koně - a ve stáji seděla stará bába, na nohou i na rukou měla podkovy, a zle na sedláka spustila:
"Hleď, ať mi ty púodkovy rychle zmizí! Nebo se ti škaredě pomstím!"
"Zavolám kováře, ale ty mi napřed musíš slíbit, že nebudeš mým koňům víc škodit. Podívej se na ně, jací jsou špatní - a krmím je dobře!"
Ta stará čarodějnice slíbila všecko, co po ní chtěl, jenom aby se už zbavila podkov. Sedlák věděl, že už u něho čarovatnikdy nebude, a zavolal na dvůr kováře, ať jí podkovy zase oddělá.
Od té doby měl sedlák pokoj. Jeho koně byli silní a zdraví a bába se už nikdy ve vesnici neobjevila.